Datum: 23.října 2017

Při najetí myši na obrázek se zobrazí konkrétní popisek.
Klikněte na obrázek pro zobrazení v originální velikosti.

Na Pláně, do pralesa a k lomům pod Ještědem

Dobrý den, přátelé cestovatelé! Po čase je tu další díl rubriky Toulky krajem na stránkách Smidlib.cz.
V minulém putování jsme vyrazili objevovat krásy našeho kraje z bicyklového sedla a projeli jsme se nejzápadnějším cípem Jizerských hor. V dnešním díle se vydáme zase po svých a zase na hory, i když ne tak úplně na hory, přestože zdoláme slušné převýšení. Vydáme se spolu navštívit méně známá místa v okolí Plání pod Ještědem na, jak říkají místní obyvatelé, Ještědských horách.

Světlá pod Ještědem, obec Karolíny Světlé:

Trasu zahájíme v obci Světlá pod Ještědem, která se nachází na jihozápadním svahu Ještědského hřebene 10 km od Liberce. Tato pěkná a oblíbená obec se skládá hned z 8 částí - Světlá p.J., Hoření a Dolení Paseky, Jiříčkov, Vesec, Rozstání, Hodky a Křižany (tady jde o malinkou osadu na sever od Světlé, nikoliv o samostanou velkou sousední obec Křižany). Díky své poloze, velké členitosti terénu (400 – 1012 m n.m.) a rozsáhlým výhledům až na třetinu Čech je hojně navštěvována turisty a rekreanty, kteří zde mají své kořeny. V současnosti zde trvale žije 930 obyvatel, ale v sezóně jejich počet silně stoupá.

Letecké foto 01 obce Světlá pod Ještědem. Autor: © FLYFOTO - www.flyfoto.cz 2013.    Letecké foto 02 obce Světlá pod Ještědem. Autor: © FLYFOTO - www.flyfoto.cz 2013.
Letecké fotografie obce Světlá pod Ještědem - © FLYFOTO - www.flyfoto.cz 2013

Ve Světlé pod Ještědem je pošta, zdravotní středisko, mateřská a základní škola pro 1.-5. ročník. Aktivně tu fungují místní spolky Sdružení rodáků a přátel kraje Karolíny Světlé, SDH Rozstání, SDH Světlá, Sokol Hoření Paseky a Sokol Rozstání. Světlá je dynamicky rozvíjející se obec, která obyvatelům i návštěvníkům nabízí celou řadu rekreačních a sportovních aktivit - lyžování, koupání, golf, tenis, fotbal, terény pro pěší i cykloturistiku a samozřejmě i různé možnosti ubytování.

Areál firmy Golf Ještěd v Rozstání. Datum: 14.06.2016.    Golfiště v areálu firmy Golf Ještěd v Rozstání. Datum: 14.06.2016.
Golfový areál Ještěd v Rozstání

První zmíňka o tržní vsi Světlá se datuje rokem 1291, jde tedy o jednu z nejstarších obcí v regionu i když v soupisu farností se Světelská farnost v děkanátu hradišťském datuje až rokem 1359. Dominantou obce je kostel sv. Mikuláše z roku 1643 na kterém roku 1730 proběhla barokní přestavba a byla přistavěna také cibulovitá věž. V roce 1899 kostel vyhořel a během požáru se roztavil středověký kostelní zvon. Napravo od kostela se nachází pomník obětem 1. sv. války a nalevo pak pomník spisovatelky Karolíny Světlé (1830-1899) od sochaře Josefa Bílka z roku 1931.

Kostel sv. Mikuláše ve Světlé pod Ještědem. Datum: 22.09.2017.    Pomník obětem 2. světové války u kostela sv. Mikuláše ve Světlé pod Ještědem. Datum: 22.09.2017.    Památník Karolíny Světlé u kostela sv. Mikuláše ve Světlé pod Ještědem. Datum: 22.09.2017.
Kostel sv. Mikuláše, pomník obětem 2.svět. války a památník Karolíny Světlé ve Světlé pod Ještědem

Právě Karolína Světlá tuto ves nejvíce proslavila svými vesnickými romány. U jejího pomníku také začíná naučná stezka Po stopách Karolíny Světlé, která nás v délce 7,5 km seznámí na 12 zastaveních s různými místy, která byla předlohou pro její knižní romány.

Úvodní tabule naučné stezky Po stopách Karolíny Světlé u jejího pomníku. Datum: 14.06.2016.
Úvodní tabule naučné stezky Po stopách Karolíny Světlé u jejího pomníku

Například hned naproti kostelu roste 250 let stará lípa Karolíny Světlé a kousek pod kostelem leží tzv. Antošův statek, ve kterém Světlá žila v letech 1853-1865 s manželem Petrem Mužákem a napsala zde svůj Vesnický román. Dále vás stezka zavede třeba na Skalákovnu, což je bývalý skalní byt na svahu kopce Mazova horka, který byl obýván ještě v 60.letech 19.století a posloužil i jako předloha pro román Skalák nebo ke „Kříži u potoka“ v Rozstání, kde se odehrává stejnojmenný román. Stezka prochází i kolem domu, kde Světlá bydlela, když v letech 1867-1887 přijížděla na léto ke své švagrové Josefě Slukové.

Skalákovna pod vrcholem kopce Mazova horka. Datum: 14.06.2016.    „Kříž u potoka“ v Rozstání. Datum: 14.06.2016.
Skalní byt Skalákovna pod vrcholem kopce Mazova horka                                   „Kříž u potoka“ v Rozstání

Studánka Frantina:

Od kostela se vydáme po modré turistické značce (TZ) lesní cestou do kopce až k rozcestí Čihadník u býv. vápencového lomu. Odtud pokračujeme stále výš až k lesní studánce Frantina, která je dalším místem spojeným s Karolínou Světlou, která podle ní nazvala i svůj další známý román z Podještědí. Nachází se ve svahu pár desítek metrů pod silničkou na Pláně p. J. Studánka byla v roce 2014 pěkně zrekonstruována. Je obezděna a zakryta dřevěnou stříškou. Ve stejném roce byl proveden i rozbor vody, který říká, že místní voda je vápenatohořečnatá hydrogenuhličitanovo-síranová, bakteriologicky nezávadná s velmi nízkým obsahem dusičnanů (3,2 mg/l). Z tohoto pohledu splňuje normu pro kojeneckou vodu.

Studánka Frantina v roce 2013. Datum: 09.10.2013.    Studánka Frantina v roce 2014. Datum: 22.09.2014.
Sudánka Frantina v říjnu 2013 a nově opravena září 2014

Asi 100 m západně od Frantiny se nachází ještě jeden neupravený pramen, kterému se říká Pramen lesních panen a jak asi správně tušíte, odehrává se tu děj románu Lesní Panna.

Pramen lesních panen. Autor: © Dominik Rubáš - portál estudanky.cz.
Pramen lesních panen - © Dominik Rubáš - portál estudanky.cz

Machova skála:

Vydáme se dále po silnici směrem k Pláním pod Ještědem. Po necelém kilometru dojdeme k přístřešku u Machovy skály, která se náchází nedaleko nad silnicí. Jde o 23 m dlouhý, 7 m široký a 13 m vysoký kvarcitový skalní výchoz. U přístřešku najdeme i jedno ze zastavení NS Terasy Ještědu, která začíná i končí v sedle Na Výpřeži u parkoviště a v délce 10 km nás na 12 zastaveních seznámí především s geologií a geomorfologií Ještědského hřebene, ale také s historií lanovky na Ještěd, ještědských chat, hotelů a pomníčků. Toto jedno zastavení (7) je věnováno i Karolíně Světlé a zvláštnímu poselství Ještědských hor, které po staletí tvořily jakousi přirozenou jazykovou a národopisnou hranici obyvatel z obou stran hřebene.

Machova skála nad silničkou Na Pláně. Autor: © K.Turpiš - portál skalnioblasti.cz.    Tabule č.7 naučné stezky Terasy Ještědu. Datum: 09.10.2013.
Machova skála nad silničkou - © K.Turpiš - portál skalnioblasti.cz                                  Tabule č.7 naučné stezky Terasy Ještědu

Pláně pod Ještědem - na křižovatce sjezdovek:

Nakonec dojdeme po silnici až na Pláně pod Ještědem. Tato původně horská osada byla kdysi obydlená zemědělci a lesníky. První dům zde stál již v roce 1805. V roce 1870 proběhla na hřebeni Ještědu masová demonstrace deseti tisíc českých a německých dělníků, takzvaný „tábor lidu". Tu připomíná i pomník, který najdeme v lese u cesty z Plání na Rašovku vlevo nedaleko „Nového pralesa“ (viz pokračování výletu níže). A právě sem chodili především čeští turisté, protože vrchol Ještědu si přivlastňovali Němci.

Památník tábora lidu.
Památník tábora lidu u cesty z Plání na Rašovku

V roce 1909 zde pražský spolek pro zimní sporty vybudoval tzv. „Šámankovu chatu“ (podle Dr. V. Šamánka, aktivního turisty a zakladatele českého odboru KČST v Liberci), která dnes slouží jako vedlejší budova chaty „Pláně“. Dnešní chata KČST byla postavena v roce 1926 a v roce 1927 ji Jan Kogler (předseda liber. odboru KČST v letech 1926-1938 i po válce) získal pro KČST, kterému patří dodnes. Právě Pláně byly dlouhou dobu základnou liberecké turistiky, přestože byly špatně přístupné, horská silnička ze Semerinku (nazývaná „Dělaná“) byla postavena až v roce 1938. V témže roce však zabral chatu Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory, následně objekty sloužily rekreaci Hitlerjugend. Po válce opět všechny chaty převzal KČST. V roce 1951 došlo k rozšíření chaty o dřevěnou přístavbu. Dřevo bylo použito z jižního svahu Ještědu, kde byla rozebrána roubená Stejskalova usedlost a cihly nadšenci vynášeli v batozích. V roce 1957 byl KČST převeden pod ČSTV. Jeho činnost byla obnovena až po roce 1989.

Chata Klubu českých turistů na Pláních. Datum: 05.03.2015.
Chata Klubu českých turistů na Pláních

Na Pláních se sportovně lyžovalo už v roce 1909, kdy zde probíhaly soutěže ve sjezdu i ve skocích. V letech 1945-49 bylo dokonce na Pláních letiště vybudované vysokou školou leteckého dorostu pro plachtařský výcvik a později zase lyžařský skokanský můstek. Také tu probíhala tradiční soutěž KČST v počtu výstupů, podobně, jako na Ještědu, kde ji ale organizoval německý spolek. Odznak si vysloužil ten, kdo sem vystoupil alespoň 100x za rok. Pořádaly se tu i chodecké závody nebo představení amatérských divadel. 16.1.1954 došlo právě na Pláních k ustavení Horské služby pro Jizerské hory.

Dnešní Pláně jsou centrem sportovního dění na Ještědském hřebeni. V rámci sportovního areálu je tu několik sjezdovek, vleků, bike tratí. Jsou důležitou křižovatkou cyklistických i turistických tras s nádhernými výhledy do údolí. V Chatě „Pláně“ si můžete prohlédnout malé muzeum horské služby. Prohlédnete si tu finské a kanadské sáně, rakouský vozík či průkaz člena horské služby z roku 1988. V rámci expozice si také přečtete příběhy o zásazích horské služby.

Na Pláních pod Ještědem v roce 2010. Datum: 19.07.2010.    Výhled z Plání pod Ještědem do krajiny Podještědí. Datum: 20.05.2017.
Na Pláních pod Ještědem v roce 2010                                           Výhled z Plání pod Ještědem do krajiny Podještědí

Vzhůru do „Nového pralesa“:

Z Plání pod Ještědem se vydáme dále po modré TZ, po cestě zvané „Hřebenovka“. Po necelém kilometru dojdeme k místu, kde se rozkládá tzv. „Nový prales". Tento projekt, který odstartoval v roce 2004, má za cíl postupně přeměnit smrkové monokultury na původní smíšené lesy. Z původních dřevin jsou zde vysazovány buk lesní, javor klen, jedle bělokorá, jilm horský, tis červený, jeřáb a třešeň ptačí. Během prvních deseti let zde bylo vysázeno již 70 tisíc jedlí a listnatých stromů. Tento projekt je hlavní náplní občanského sdružení Čmelák - společnost přátel přírody, která již od roku 1994 pečuje o přírodu a krajinu a její hlavní specializací je přeměna ekologicky narušených a zanedbaných míst na lokality atraktivní pro lidi i pro přírodu. Tuto činnost provádí v rámci ekologické výchovy a se zapojením co nejširší veřejnosti.

V „Novém pralese“ na Ještědském hřebeni - foto 01. Datum: 20.05.2017.    V „Novém pralese“ na Ještědském hřebeni - foto 03. Datum: 20.05.2017.
V „Novém pralese“ na Ještědském hřebeni

Pralesem prochází půl kilometru dlouhá naučná stezka, která začíná právě zde na „Hřebenovce“ nedaleko onoho Památníku tábora lidu. Ten si můžete prohlédnout nejdříve asi 100 m po cestě dále směrem k Rašovce a pak se vrátit. Na stezce budete procházet různými zákoutími nově vznikajícího pralesa a na celkem 8 zastaveních se seznámíte se zajímavostmi z místní přírody i historie regionu a na vlastní oči se přesvědčíte o rozdílu přírody, která žije vlastním životem a tou, kterou obhospodařuje člověk.

Úvodní tabule naučné stezky „Nový prales“. Datum: 20.05.2017.    V „Novém pralese“ na Ještědském hřebeni - foto 02. Datum: 20.05.2017.
Úvodní zastavení NS „Nový prales“                                           Jedno ze zastavení NS „Nový prales“

„Nový prales“ je chráněn oborou, plotem, kterou stezka překonává na dvou místech dřevěným štaflovým žebříkem.

Horní štaflový žebřík do obory „Nového pralesa“. Datum: 20.05.2017.    Dolní štaflový žebřík do obory „Nového pralesa“. Datum: 20.05.2017.
Horní a dolní štaflový žebřík do obory „Nového pralesa“

Ke konci stezky budete procházet kolem jednoho z mnoha opuštěných vápencových lomů na Ještědském hřebeni a její konec je u trosek bývalého nejvýše položeného domu osady Padouchov, přináležející k nedaleké obci Proseč p. J.

V „Novém pralese“ na Ještědském hřebeni - foto 06 - Pozůstatek jednoho z mnoha místních vápencových lomů. Datum: 20.05.2017.    V „Novém pralese“ na Ještědském hřebeni - foto 07. Datum: 20.05.2017.
Pozůstatek jednoho z mnoha místních vápencových lomů

Místo je také označováno jako dějiště románu Karolíny Světlé "Lamač a jeho dítě". Stezku doporučuji absolovovat od „hřebenovky“ směrem k Padouchovu, podle číselného značení tabulí, vyhnete se tak prudkému stoupání.

Vyhlídka Vápenice:

Stezka z pralesa nás dovedla až na zeleně značenou cestu z Plání pod Ještědem do Jiříčkova. Než ale budeme pokračovat po svahu dolů, směrem k Ještědskému vodopádu a lomu Basa, doporučuji odbočit po zelené cestě vedoucí po vrstevnici směrem zpět k Pláním pod Ještědem. Po tři čtvrtě kilometru dojdeme k odbočce na vyhlídku Vápenice. Ta sama se pak nachází ještě o čtvrt kilometru dále. Tvoří ji vápencový skalní výchoz. Z vyhlídky je pěkný výhled na Ralskou pahorkatinu, které dominuje kopec Ralsko a vzdálenější Bezděz.

Zastavení č.6 naučné stezky Ještědské vápence. Datum: 22.09.2017.    Pomníček lesníka Václava Máchala u vyhlídky Vápenice. Datum: 22.09.2017.
Zast. č.6 NS Ještedské vápence u vyhl. Vápenice                 Pomníček lesníka Václava Máchala u vyhlídky Vápenice

Skalní výchoz a vyhlídka Vápenice. Datum: 22.09.2017.    Pohled z vyhlídky Vápenice na Světlou a kopec Ralsko. Datum: 22.09.2017.
Skalní výchoz a vyhlídka Vápenice                       Pohled z vyhlídky Vápenice na Světlou a kopec Ralsko

Pod vrcholem Vápenice se také nacházejí dvě navzájem se křížící puklinové jeskyně, jež nesou název Liščí díra a Křížová a jsou celkem asi 35 m dlouhé. Vstup do jeskynní je zabezpečen železnými mřížemi. Několik metrů před Liščí jeskyní se nachází 6 m hluboká Hadí propast vytvořená mezi řícenými bloky, na jejímž dně byly nalezeny hadí kosterní pozůstatky.

Krasový pramen Nad Basou a Ještědský vodopád:

Po prozkoumání vyhlídky a vchodů do jeskyň se vrátíme zpět na konec stezky z „Nového pralesa“ a budeme pokračovat po zelené cestě dolů z kopce.

Přímo pod ohradou pralesa se nachází další studánka, které se říká Nad Basou, podle nedalekého opuštěného lomu, který za chvíli také navštívíme. Pramen, který ji napájí je krasového původu a je zajímavý tím, že vznikl již v prvohorních vápencích ještědského krasu. V kryté studánce, u které jsou i kýžené hrníčky pro poutníky zde pravděpodobně začíná svůj prvotní tok Padouchovský potok. Jde však o poměrně nestálý pramen, který má největší průtok při jarním tání a dlouhých deštích, naopak v létě vysychá.

Krasový pramen (vyvěračka) Nad Basou. Datum: 20.05.2017.
Krasový pramen (vyvěračka) Nad Basou

Pokračujeme po cestě níže až dojdeme k místu, kde potůček ze studánky přepadá přes hranu dalšího bývalého vápencového lomu. Tento uměle vytvořený malý vodopád vznikl před staletími v důsledku těžby vápence. Na jeho hraně voda nejprve stéká úzkým ramenem po skále, následný převis pak překonává volným pádem vysokým 8 metrů.

U Ještědského vodopádu. Datum: 20.05.2017.    Ještědský vodopád. Datum: 20.05.2017.
U Ještědského vodopádu v květnu 2017

Dopadající voda se tříští o kameny a mizí v neznámém podzemí, prostoupeném krasovými dutinami a na povrch se pravděpodobně vrací jako Padouchovský potok u osady Padouchova. Vodopád v pravém slova smyslu zde však lze spatřit opět jen v době nadbytku vody, po většinu roku jde jen o vlhkou skalní stěnu, ze které kape voda. Vodopád zde ale skutečně existuje.


VIDEO: U Ještědského vodopádu v květnu 2017

V těsné blízkosti skály s vodopádem roste památný buk lesní, který má obvod kmene 461 cm a dosahuje výšky 29 m.

Památný buk lesní u Ještědského vodopádu. Datum: 22.09.2017.
Památný buk lesní u Ještědského vodopádu

Ještědské vápencové lomy - Velká a Malá Basa:

Po zelené dále dojdeme k odbočce k lomu Velká a Malá Basa. V nich se těžil vápenec podobně, jako v dalších asi 40 malých lomech v okolí. Těžba vápence probíhala na Ještědském hřebeni prokazatelně už před půl stoletím. V tehdejší době šlo o velmi náročnou a chudou obživu pro místní lidi. Ze žebříku se do skály ručně navrtaly otvory, do kterých se nasypal střelný prach, který se pomocí doutnáků zapálil. Výbuch odlomil od stěny kamenný blok, který se dále kladivem roztloukal a následně povozy odvážel po příkré cestě dolů do vsi. Vytěžený kámen se používal ke stavbě domů a cest, pálení vápna v šachtových nebo kruhových pecích či k půdnímu vápnění. Nevhodný kámen z břidličnatých partií a ze skrývky se ukládal na haldu pod lomem nebo rovnal za suché zídky přímo v lomu. Těžba postupně upadala a v posledním lomu skončila pravděpodobně ještě před rokem 1900.

Stěna lomu Velká Basa. Datum: 20.05.2017.    V „Novém pralese“ na Ještědském hřebeni - foto 08 - Suché zídky v bývalých lomech vytvořené skládáním nevhodných kamenů. Datum: 20.05.2017.
Stěna lomu Velká Basa                                                     Suché zídky v bývalých lomech
                                                                                       vytvořené skládáním nevhodných kamenů

Během těžby došlo na několika místech k prolomení skalní stěny a tak byly objeveny malé skalní puklinové jeskyně a propasti. Nejde o žádné jeskyně zajímavé krasovou výzdobou, ale naopak výskytem chráněných netopýrů, kterých tu bylo objeveno 18 druhů z celkových 23 žijících v ČR. Pro ně je důležitá i přítomnost listnatého lesa, ve kterém můžou nejen lovit, ale některé druhy hnízdí i v dutinách starých stromů. Tím, že člověk otevřel tyto jeskynní prostory, tak vlastně nevědomky poskytl netopýrům ideální prostředí pro život.

Lom Velká Basa je největší lom v okolí Padouchova. V jeho jížní části se v příkré puklině nachází vstup do stejnojmenné puklinové jeskyně a propasti, který je zabezpečen železnými mřížemi. Jde o nejhlubší propast na Ještědském hřebeni, která je 36 m dlouhá a hned u vchodu 21 m hluboká a na jejím dně protéká aktivní vodní tok. Ve vedlejším lomu Malá Basa se také nachází jeskyně s propastí, do které se vchod nachází v horní koruně lomu zakryt železným poklopem. Celková hloubka této propasti je 9,6 m. Pomocí dýmovnice bylo prokázáno propojení obou propastí. A proč se propast a lom jmenuje Basa? Prý podle hluboce znějícího tónu, který vydává kámen vhozený do jeskyně.

Vstup do jeskyně Velká Basa. Datum: 20.05.2017.
Vstup do jeskyně Velká Basa

Osada Padouchov:

Po zhlédnutí a prozkoumání lomů dojdeme po zelené značce až do dnešní doby existující části osady Padouchov. Ta, jak již bylo psáno, patří k obci Proseč Pod Ještědem, která samotná leží asi 1 km JV na druhé straně vrchu Kamenný v údolí bezejmenného přítoku potoka Rašovky.

První zmíňka o osadě pochází z roku 1547. Ještě před 150 lety šlo o velkou osadu, která se rozkládala od dnešní Horky (části Světlé) až pod nejvyšší partie hřebene. Stavení se nacházela daleko od sebe oddělená jednotlivými loukami, obdělávanými políčkami a zahradami s ovocnými stromy. Lidé zde žili prostě, z toho co si sami vypěstovali i přes to, že šlo o chudý a hornatý zemědělský kraj. A co jim zbylo nosili prodávat přes hřeben do průmyslového Liberce. Nejčastěji šlo o ovoce, zeleninu, husy, slepice a také vyhlášené a liberečany oblíbené horské máslo.

Děti každé ráno odtud sbíhaly do jednotřídky v Proseči, ale ne vždy se v ní sešly všichni, protože musely pracovat doma. V zimě cesta čerstvými závějemi trvala do centra vsi i 2 hodiny. Za duchovními povinnostmi se chodilo do Světlé. Svatby, pohřby, křty, mše i zářiové Světelské pouti sem přiváděly horaly z širokého okolí. Ovšem tehdy si lidé z vesnic a osad byly mnohem blíže pocitově než dnes a vzdálenost pro ně nic neznamenala.

Po druhé světové válce ale odtud život a zemědělství postupně zmizelo, lidé odešli za lepším do měst a příroda si začala brát vše nazpět. Ještě před šedesáti lety bylo možné ze zápraží výše položených stavení přehlédnout až třetinu Čech, dnes postupně vše pohltil les a vegetace. Od posledních zbytků zdí tak dnes lze shlížet jen do vzrostlých korun buků a smrků.

Dnes je v Padouchově evidováno jen 7 adres a trvale zde oficiálně nikdo nežije. Je zde několik staveb tradiční lidové architektury. V horní části, kudy jsme do osady přišli, rostou u torza jednoho z bývalých stavení památné lípy - lípa malolistá a lípa velkolistá.

Torzo jednoho ze stavení v osadě Padouchov. Datum: 22.09.2017.
Torzo jednoho ze stavení v zaniklé výše položené části osady Padouchov

Kam dále:

Z Padouchova dojdeme po polní cestě až do Jiříčkova, kde nejprve natrefíme na červenou TZ, která vede z Plání pod Ještědem přes obec Javorník do Českého Dubu a o kousek dále se na hlavní silnici setkáme se žlutou TZ a také NS Po Stopách Karolíny Světlé, jež jsem popisoval na začátku. Pokud se chcete vrátit na výchozí místo dnešní trasy, tedy ke kostelu ve Světlé, vydejte se po žluté po silnici, která vás k němu po 1,3 km dovede. Doporučuji však se zde napojit právě na onu naučnou stezku a projít si jí, stojí to za to. Například Skalákovna je opravdu zajímavé místo! Můžete se vydat třeba i k nedaleké Čertově zdi u Osečné, což je pozůstatek skalní zdi tvořené třetihorní čedičovou žílou vypreparovanou z okolních druhohorních pískovců nebo k památným lípám v osadě Kotel, jejichž věk se odhaduje na tisíc let.

Mnoho šťastných kilometrů, krásné počasí a radostnou náladu všem!

Zajímavé odkazy:

Kompletní fotogalerie k článku

Jednotlivé body popisované trasy na mapě

Trasa naučné stezky Po stopách Karolíny Světlé

Oficiální stránky obce Světlá pod Ještědem

Stránky spolku Stopy v krajině a NS Po stopách Karolíny Světlé

Chata Pláně pod Ještědem

Čmelák - společnost přátel přírody - „Nový prales“ pod Ještědem

Jizersko-ještědský horský spolek - Naučné stezky Terasy Ještědu a Ještědské vápence

 

 

 

Zdroje: Text: Portál Mapy.cz; Oficiální stránky obce Světlá pod Ještědem; Stránky spolku „Stopy v krajině“ a NS Po stopách Karolíny Světlé - www.karolinasvetla.cz; Přírodovědecký časopis a portál vesmir.cz (Článek Varovné poselství studánek - Autor: Dominik Rubáš); Publikace Kam za živou vodou - autor: Magdaléna Karelová, vydalo nakl. CPress v Brně 2016; NS Terasy Ještědu; Stránky Libereckého kraje - www.liberecky-kraj.cz; Stránky Chaty Pláně pod Ještědem - www.chataplane.cz; Děčínský Deník; Stránky občanského sdružení Čmelák - společnost přátel přírody - www.cmelak.cz a NS Nový prales; Wikipedie; portál Fototuristika.cz; portál E-studánky.cz; JJHS 2002 - NS Ještědské vápence. Letecké fotografie: © FLYFOTO - www.flyfoto.cz. Fotografie: Martin Kadaník (© Smidlib.cz 2010-2017); Dominik Rubáš - E-studanky.cz; portál skalnioblasti.cz - foto: K. Turpiš.

ZPĚT NAHORU

© 2009-2017 SMIDLIB.CZ / • Tvorba a správce webu: Martin Kadaník - Liberec - Czech Republic • VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA!

Obsah stránek Smidlib.cz je chráněn autorským právem, který se řídí zákonem č. 121/2000 Sb., autorský zákon, v účinném znění!
Bez souhlasu autora obsahu a správce webu je převzetí, kopírování nebo reprodukce jakékoliv části stránek Smidlib.cz (textů, fotografií, videí nebo jiného materiálu) zakázána!
Pokud není uvedeno jinak, autorem obsahu je správce stránek Smidlib.cz.